CCPS arrow Encyklopedie světa MR arrow FAQ - Barry Rice arrow Masožravky a jejich ochrana arrow Měl bych vysazovat masožravé rostliny v prostředích, ve kterých běžně nežijí?
Měl bych vysazovat masožravé rostliny v prostředích, ve kterých běžně nežijí?
[03.11.2008]

O: Oficiální stanovisko International Carnivorous Plant Society (ICPS) je takové, že ve většině případů je vysazování exotických druhů (známých také jako “nepůvodní”) nevhodné. (slovo "exotický" je zde používáno v původním významu tohoto slova = "něco pocházejícího odjinud"). Můžete si pročíst přímo ICPS conservation statement, který je pro vás online na webových stránkách této společnosti.

The Nature Conservancy si myslí, že exotické, a zvláště potom invazivní druhy, jsou tak významným problémem, že má tato organizace svou vlastní iniciativu (Global Invasive Species Initiative) pro pojmenování hrozeb, které tyto organismy představují (ve skutečnosti jsem součástí této organizace!). Mají dobrý důvod být znepokojeni, protože vysazené a nepůvodní rostliny jsou příčinou většího množství vyhynutí různých druhů, než cokoliv jiného, tedy vyjma ničení přírodního prostředí! (Můžete se podívat na stránku FAQ věnovanou exotickým/invazivním druhům.

Nadšení masožravkáři milují své rostliny, rádi je vidí v přírodě a někteří milují pohodlí a vzrušení z jejich pěstování ve svém okolí (místo toho, aby cestovali přes celý stát nebo dokonce na jiný kontinent). Celkem bych to chápal – také jsem nikdy neviděl rosnolist (
Drosophyllum) ve volné přírodě a myslím, že by bylo skvělé, nějaký spatřit. Na druhou stranu pouhá zmínka o pěstování nepůvodních druhů masožravek přivádí jiné pěstitele masožravých rostlin k šílenství. Toto je téma, které způsobuje vyhrocené argumentace na webech nebo tváří v tvář!


dmusc137.jpg
Mucholapka v Kalifornii
Foto Galleria Carnivora©Barry Rice
Z mého pohledu je samozřejmě vysazování nepůvodních druhů špatné.

Abych analyzoval celou situaci s citem myslím, že můžu podstatu celé věci přiblížit daleko jasněji definováním "souvisejících problémů" a potom se pobavit o tom, jak vstupují do hry v různých "situacích". Jakmile budeme všichni vědět, o čem hovoříme, budeme také daleko blížeji tomu, abychom dosáhli zdvořilé konverzace.

Související problematika
(seznam není řazen podle důležitosti jednotlivých okruhů)  

Estetika

Když přijde na věc, mnoho lidí jednoduše nerado vidí rostliny rostoucí mimo oblasti svého přirozeného výskytu.

Příklad: Pokud se procházím kaktusovým lesem v Arizoně, nechci zde vidět žádnou africkou sedmikrásku! (Bez ohledu na to, jaké zalíbení bych mohl mít, co se sedmikrásek týká.) Milé drobné africké sedmikrásky nejsou tím, o čem by měly být kaktusové lesy v Arizoně. Chci obdivovat kaktusy a jejich přirozené prostředí, pro to čím jsou a v jejich původní a nezměněné kráse. (Pravdivý příklad)

Příklad: Aldrovanda vysazená v severoamerických vodních nádržích s bublinatkami (Utricularia) jsou levnou ozdobou, která ubírá přirozené kráse přírodního prostředí. Vyskytuje se zde nikoliv jako nádhera přirozených přírodních procesů světa, ale spíše proto, že zde tyto rostliny vysadili nějací pěstitelé podobně, jako by v přírodě odhodili láhev od vody. Pouhé biologické znečištění, nic víc. (Pravdivý příklad)


avesi06.jpg
Aldrovanda vesiculosa

Genetický posun (drift)

Je velmi dobře známo, že existují variety v rámci druhů. Sarracenia flava z Virginie jsou odlišná od těch z Georgie. Vlastně i populace rostlin ze sousedních mokřin jsou často odlišné! Pokud uvedete rostlinu do nového prostředí, potenciálně narušujete přirozenou genetickou banku rostlin v této oblasti.

Příklad: Předpokládejme, že vysejete semena Drosera capillaris s dlouhými listy (z Floridy) ve velkém mokřadu v Jižní Karolíně. Tyto rostliny se mohou křížit s původní jihokarolínskou Drosera capillaris. Časem tak mohou být znaky, které činí jihokarolínskou populaci unikátní, ztraceny. (Hypotetický příklad)

Příklad: Uvedete Drosera capillaris s dlouhými listy (z Floridy) do velkého jihokarolínského mokřadu, kde ani v nejbližším okolí nerostou populace Drosera capillaris. Dokážete si představit, jak daleko dokáže cestovat opylující hmyz? Dokážete si představit, jak daleko může hmyz cestovat, když fouká bouřlivý vítr? Může to být až překvapivě vzdáleným rostlinám ve vedlejším okrese! (Hypotetický příklad)


sleuc16.jpg
Sarracenia leucophylla

Ještě extrémnější příklad genetického posunu. Rostlina, kterou vysadíte na lokalitu, může hybridizovat s ostatními druhy, výsledkem je změť kříženců, která může zcela zaneřádit celou genovou banku.

Příklad: Představte si, že vysadíte S. minor do borových lad v New Jersey (kde samozřejmě není původní), v oblasti přirozeného výskytu S. purpurea. Opylovači, kteří navštíví vaši rostlinu, mohou přenést pyl na původní rostliny a vytvořit tak křížence. Už nikdy víc nebudete moci pozorovat zajímavou S. purpurea v této oblasti bez toho, že byste byli schopni určit, zda jde o umělého křížence. (Pravdivý příklad)

Příklad: Představte si, že jste pěstitelem v Texasu, právě uprostřed území S. alata. Představte si, že začnete pěstovat další druhy špirlic a vzhledem k tomu, že podmínky jsou tak skvělé, pěstujete je venku. Rostou vám na dolet včel od lokalit původních špirlic a tak mohou snadno zničit genetiku původního, zde rostoucího druhu. (Pravdivý příklad)

Příklad: Předpokládejme, že uvedete S. purpurea z pobřeží Georgie na pobřeží Mexického zálivu na Floridě, ujištěni, že podle vašich vědomostí pouze přemisťujete rostlinu z jedné části jejího přirozeného výskytu do druhé (a pouze uděláte poněkud nepořádek v problematice genetického driftu). Ale krátce nato se dočtete, že biologové rozhodli, že všechny rostliny S. purpurea z pobřeží Mexického zálivu jsou ve skutečnosti odlišným druhem, v tomto případě S. rosea. Oops! (Hypotetický příklad)

Příklad: Myslete na to, jakou škodu může časem udělat jediná rostlina S. flava, pokud bude přesazena mezi jednu z několika zbývajících populací S. oreophila! (Hypotetický příklad)


srubr14.jpg
Sarracenia rubra vysazená v New Jersey

Invazivní druhy

Nejhorší typy organizmů, jaké můžete uvést do přírody, jsou ty, které jsou považovány za „invazivní“. Invazivní druhy jsou skvělé jako průkopníci nových prostředí a rozmnožují se tak perfektně, že je velmi těžké je regulovat nebo dokonce odstranit. Nedokážu si představit, že by byly jednou druhy rodu Sarracenia považovány za invazivní – trvá jim dlouho, než dospějí a začnou se rozmnožovat, že by to byl problém. Ovšem tohle není pravdou pro všechny druhy masožravých rostlin.

Příklad: Drosera capensis a Utricularia subulata byly vysazeny na kalifornské lokalitě Drosera rotundifolia a rychle se stalo nemožné, odstranit je, kvůli dosaženému rozsahu zamoření. Tato lokalita přestala tudíž být centrem zájmu ochrany přírody díky biologickému znečištění. (Pravdivý příklad)

Příklad: Utricularia inflata byla uvedena do přírody daleko za hranicemi svého přirozeného výskytu, ve státě Washington, pravděpodobně pěstiteli masožravých rostlin. Stala se otravnou pro rekreanty a pravděpodobně bude prohlášena za "škodlivou" a tudíž bude její pěstování v tomto státě nezákonné! (Pravdivý příklad)


uinfl08.jpg
Utricularia inflata obsazující stát Washington
Legálnost

Není dovoleno, abyste praktikovali „zahradničení“ na území, které nevlastníte. Navzdory tomu, kým je země vlastněna – soukromou osobou, firmou, neziskovou ochranářskou organizací, nebo vládou. Když chcete vstoupit na tato území a vysazovat zde věci, musíte si být vědomi znění zákona, abyste mu vyhověli ve všech předpisech.

Příklad: Zjistíte, že mucholapka ve vaší sbírce pochází z vykradené veřejné lokality. Abyste věci napravili, vrátíte se s rostlinou na toto veřejné území, abyste ji mohli opětovně vrátit do přírody. Budete zadrženi úředníky kvůli pytláctví – zabalená rostlina ve vašem batohu poslouží jako perfektní důkaz toho, že jste lokalitu vykrádali. (Hypotetický případ, ale možný dle znění zákona v Severní Karolíně) 

Zavlečení škůdců a chorob

Rostliny vysazené do volné přírody mohou s sebou přenášet skleníkové choroby a škůdce.

Příklad: Vysadíte pomalu rostoucího, sterilního křížence (Drosera x hybrida) do přírody. Není invazivní. Nicméně jste si nevšimli, že bal substrátu, který jste s rostlinou přesadili, obsahuje invazivní Utricularia subulata a půdní patogeny (houby), které mohou zničit prostředí. (Hypotetický příklad založený na pravdivém případu)

Příklad: Pozotoval jsem, že populace rostlin Darlingtonia pěstované uměle v Mendocino County v Kalifornii, jsou těžce zamořeny parazity, kteří se zdají být skleníkovými třásněnkami. Na přírodních stanovištích jsem takovéto poškození darlingtonií neviděl. Je snad pravděpodobné, že by se tyto třásněnky mohly rozšířit tak, že by příště napadly přirozená stanoviště darlingtonií? Možná už se tak stalo – členovci jsou dobře známi svou schopností rychle se přizpůsobit novým podmínkám. V tomto případě se naštěstí poblíž nevyskytuje žádné přirozené stanoviště darlingtonií. Ale pokud někdo vysadí napadené špirlice do mokřadu s darlingtoniemi, třásněnky si z něj udělají svůj opěrný bod. Daleko od přirozených predátorů mohou třásněnky zcela zdevastovat původní masožravé rostliny.


dhybr17.jpg
Drosera × hybrida vysazená v Kalifornii
Věda

Pokud klidně vysadíte rostliny volně do přírody, můžete zmást biology a ochránce, kteří mohou vydat mnoho energie na tuto výsadbu.

Příklad: Ve vydání Flora of California (The Jepson Manual) z roku 1993 je D. linearis uvedena jako vyskytující se (uměle) v Kalifornii. To je zcela jasně nepřesný údaj, který se ve skutečnosti týká D. capensis – nějaký ubohý přírodovědec našel rostliny D. capensis a předpokládal, že se v Kalifornii svévolně objevily severoamerické rostliny, místo toho aby ve skutečnosti myslel na jihoafrický druh! Kolik asi dalších lidí bylo doteď zmateno touto chybnou zprávou? (Pravdivý příklad)

Příklad: Vědci stále diskutují o původnosti x nepůvodnosti mucholapky podivné na Floridě, dokonce i když někteří pěstitelé prohlašují, že ví, kdo zde tyto rostliny vysadil! (Pravdivý příklad)

Příklad: Florida má několik populací něčeho, co se zdá být Drosera filiformis var. filiformis, tedy rostlin, které se vyskytují daleko na severu. Jsou tyto rostliny opravdu odlehlou populací nebo červenou varietou zde původní Drosera filiformis var. tracyi, nebo jde o nepůvodní výsadbu některými z pěstitelů? Možná, že se to nikdy nedovíme. (Pravdivý příklad)


dmusc067.jpg
Dionaea muscipula vysazená na Floridě

Nezamýšlené následky

Toto je otázka s otevřeným koncem, která obsahuje všechna ostatní nebezpečí při zavedení druhů. Nevysazujte lehkomyslně rostliny – po ničení prostředí je největší příčinou vyhubení původních druhů právě vysazování dalších (pouze zde opakuji prohlášení z úvodu této stránky!). Mnoho exotických druhů bylo vysazeno se skvělými motivy, ale způsobily ohromné biologické katastrofy. Nehrajte si na Boha Stvoření s životním prostředím.

Příklad: Je to prostě realita, že rostliny, které vysadíte, musí vytěsnit jiné rostliny. Možná, že vzácné orchideje už nebudou mít své zázemí. Možná drobné kapradiny. Možná i něco tak nezajímavého, jako jsou druhy trav. (Hypotetický příklad)

Příklad: Možná že v oblasti žije vzácný druh hmyzu – vaše masožravé rostliny by si na něm mohly pochutnat na jediné lokalitě, na které se vyskytuje. (Hypotetický příklad)

Příklad: Vím o několika mokřadech s masožravými rostlinami, které nejsou v hledáčku a oblasti zájmu ochranářských organizací, protože zde nadšenci vysadili masožravky – ochranářské organizace je tudíž považují za umělé a nehodné ochrany jako reprezentativní přírodní oblasti. (Pravdivý příklad)


dcali030.jpg
Darlingtonia californica byla vysazena v Kanadě

Situace

1) Pokud jsou rostliny vysazovány mimo oblast svého přirozeného výskytu...

Estetika: Problém pro ty, kdo nemají rádi vaše vměšování.
Hybridizace: Problém.
Uvedení invazivních druhů: Velmi důležitá úvaha.
Legálnost: Měl bych obavu v tomto bodě, být na vašem místě.
Zavlečení chorob a škůdců: Velmi důležitá úvaha.
Věda: Důležité.
Nezamýšlené následky: Toto by vás mělo v noci budit.

2) Vysazování v rámci oblasti přirozeného výskytu...

Estetika: Ujistěte se, že to není problém, ve vašem případě.
Genetický drift: Toto je důležité.
Legálnost: Měl bych obavu v tomto bodě, být na vašem místě.
Zavlečení chorob a škůdců: Velmi důležitá úvaha.
Věda: Důležité.
Nezamýšlené následky: Toto by vás mělo v noci budit.

Poté, co budou všechny aspekty náležitě analyzovány vámi a dalšími odborníky (ne prostě jen vašimi kamarády), měl by být připraven projekt, jako součást plánu úspěšné obnovy přírodního prostředí, který bude pečlivě monitorován.

3) Jako forma ochrany...

I když chcete vysadit do přírody ohroženou rostlinu s omezeným výskytem, musíte neustále zvažovat všechny důležité problémy, o kterých zde hovořím. Musíte se chovat uvážlivě. Je složité omluvit vysazení rostliny do přírody (ale mimo oblast jejího normálního výskytu), pokud je pěstována úspěšně v kultivaci – vysazování do přírody je stejně tak umělé jako vysazování rostlin ve sklenících. Uvědomte si také, že vysazování běžných rostlin, jakými jsou například Drosera capensis nebo Utricularia subulata, do přírody, je neomluvitelné. Fakt, že se jedná o invazivní rostliny činí jejich vysazování neospravedlnitelné!


Page citations: Hickman, J. 1993; Randall, J.M., and Marinelli, J. 1996; Rice, B.A. 2002, 2006a; personal observations.

Revised: January 2008
©Barry Rice, 2005

T: Radek Kastner

Aktualizováno ( [03.11.2008] )
 
< Předch.   Další >